Západní pobřeží USA 06

Zápisky z Ameriky (16): Auto z půjčovny: Dodge Magnum, co a kde jíst

Dodge Magnum: ideální auto na cesty

Hned po příletu do San Francisca jsme zamířili do půjčovny Alamo (kousek od letiště, lze sem dojet letištním vlakem přímo z výstupního terminálu), kde jsme měli zamluvené auto třídy full size na celou dobu pobytu. Auto jsme rezervovali už v Česku přes cestovní agenturu, které jsme poplatek za půjčení zaplatili převodem na účet dle aktuálního kurzu dolaru. V ceně byli dva řidiči, plné pojištění auta proti poškození a odcizení, povinné ručení a pojištění cestujících ? tarif Gold Alamo. Při půjčování auta v USA si dejte pozor, aby všichni zapsaní řidiči měli více než 25 let, protože za mladší, rizikovější, se připlácí, např. Alamo chce nějakých deset dolarů za den.

zapad06a
zapad06b
zapad06c

Dodge Magnum je pořádný kus auta

Při dotazu na počet lidí a počet zavazadel nám paní na přepážce nabídla za doplatek deset dolarů na den auto třídy premium nebo SUV, s čímž jsme v podstatě počítali. Vyjde to levněji, než si auto těchto tříd objednat předem, doplatek je totiž zhruba o polovinu nižší než plná cena. V třídě premium nám byl nabídnut zcela nový Dodge Magnum v provedení kombi, takže jsme neváhali; v SUV (tuším, že šlo o Chevrolet Trailblaizer, ale přesně si to již nepamatuji) nebyla tak velká plocha dna zavazadlového prostoru, navíc jsem chtěl využít šance tuto novinku (bratříčka Chrysleru 300C) otestovat

zapad06f
zapad06d
zapad06e

Setkání s bratříčkem, Chryslerem 300C — Magnum v yosemitském parku — Místa v zavazadlovém prostoru není málo

Jak a kde jíst

Pro Čecha zvyklého odskočit si na oběd do hospůdky na guláš je Amerika tak trochu utrpením. Domorodci dle vše všeho přežívají na produktech mnoha fastfoodových řetězců jako je McDonald?s, Wendy?s, KFC, Jack in the Box, Denny?s, Subway apod. To Čech dokáže vydržet několik dní, pak se začíná ozývat přirozená potřeba dát do žaludku i něco jiného. Řešením jsou nákupní centra (Vons, Safeway, Cala aj.), kde lze koupit instanční nudle s různou příchutí (30-50 centů za porci), kukuřičné lupínky, chléb (pokud se tomu dá říkat chléb), salám, šunku a další běžné potraviny.

Výjimkou není ani celé pečené kuře rozdělené na osm kousků za pět šest dolarů, z čehož se najedla celá čtyřčlenná výprava. Bohužel v pouštích něco takového chybělo, tak jsme byli odkázáni na fastfoody či restaurace uvnitř navštívených parků; ceny zde nejsou právě nejnižší, v horším případě stojí oběd pro jednoho osm až deset dolarů, v lepším pět. V průměru šlo vyžít s cca dvaceti dolary (cca 550 Kč) na den. Dokážete si ale představit, jak jsem se ke konci cesty těšil na guláš a houbovou polévku.

Pití: hitem Ameriky je bezesporu Coca Cola a Pepsi. Po několika dnes jsem byl natolik přeslazen, že jsem ve fastfoodech začal volit tzv. Lemonade; jde o běžnou, ale bohužel hodně sladko-kyselou limonádu, která je sice lepší než cola, ale na dlouhodobější pití to rozhodně není. V hypermarketech a na benzinkách lze koupit ovocné limonády Powerade, které má na svědomí Coca Cola ? ty nejsou ani příliš sladké, ani kyselé a když jsme měli štěstí, stály dolar za čtvrt galonu (32 oz, necelý litr). Džusy jsou obecně dražší, bezkonkurenčně nejlevnější je cola ? běžně dolar padesát za půl galonu (necelé dva litry), někdy i méně.

Příklady cen ve fastfoodech:

hamburger a cheesburger (malý): 1 USD
kuřecí sendvič (velký): 3 USD
coca/pepsi cola, 24 oz (medium, cca 700 ml): 1,10 USD
coca/pepsi cola, 32 oz (large, cca 900 ml): 1,50 USD
káva, čaj: 1,20 USD
obědový salát: 4 USD
kombo (sendvič, velké hranolky a pití): 5 USD
plněná tortila: 2 USD

Tip první: Pokud budete cestovat v rámci jednoho státu, nakupujte jídlo v jednom řetězci. Na vyžádání dostanete slevovou kartu, s níž lze ušetřit na mnohém nabízeném zboží i třicet procent z ceny, případně můžete využívat akcí podobných této: ?jedna za dolar padesát, dvě za dolar?. Nemusíte se trápit vyplňováním dotazníků, karta funguje okamžitě od doby, co vám ji prodavač/ka dá. Před placením pak jen projedete kartou snímačem na kreditní karty a teprve pak až platíte. Za pobyt jsme získali celkem tři karty do různých řetězců. PS. Není divu, že Američan má plnou peněženku různých plastikových kartiček.

Tip druhý: Řetězce Wal-Mart jsou sice zaměřeny na vše kromě jídla (drogerie, elektronika, potřeby pro domácnost?), ale tři čtyři regály jsou vždy věnovány cereáliím, pití a sušenkám, které lze pořídit často o mnoho levněji, než v marketu specializovaném na jídlo. Velmi levná je zde také pitná voda, která stojí zhruba šedesát centů za galon, zatímco v běžných obchodech dolar i více. V malém krámku ji pak seženete klidně dvakrát dráž. Proč to zmiňuji? To, co teče v hotelech za vodu z kohoutku, lze jedním slovem označit jako ?disgusting?; výjimkou je jen voda v kempech v divoké přírodě.

Tip třetí: Chcete-li se skutečně nacpat k prasknutí, hledejte bufety typu ?all-you-can-eat?. Za nějakých šest až osm dolarů můžete skutečně sníst, co je k bufetu k dispozici. U snídaní to bývají vajíčka, párky, slanina, ovoce, pečivo či vdolky, na oběd či večeři pak najdete různé typy masa, brambory apod. Pokud máte skutečně velký hlad, vyplatí se to, pokud ne, je levnější koupit běžný ?meal?, např. combo sendvič, opečené brambory a pití (KFC).

Poznámka k cenám: Většinu cen uvádí Američané bez daně, výjimku tvoří benzín, ten je vždy s daní a rovněž řetězec Wal-Mart. Daň je v každém státu jiná, běžně se pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Např. Kalifornia má daň 6,60 procent. Pro našince to může být trochu překvapení, protože u nás v maloobchodní sféře uvádí cena vždy s daní (která je ale oproti americké neúměrně vysoká). Mimochodem, díky nízké dani jsou zde levnější např. auta, je rozdíl, když máte zaplatit šest procent nebo dvacet.

——————————————————————————–
V dalším díle seriálu se už budu věnovat navštíveným lokalitám: Los Angeles, San Diego, San Francisco, Las Vegas, kaňony a národní parky, zajímavé cesty.

Petr Broža